Dům

Dřevěná udírna? Postavte si doma vlastní!

V celém světě je náš národ známý tím, že miluje maso či klobásy z udírny. Avšak pořízení takového zařízení nemusí být zrovna levnou záležitostí – a proto se mnoho milovníků těchto pochutin uchyluje k postavení vlastní udírny. Zlaté české ručičky totiž dokážou postavit prakticky cokoliv, takže se dnes podíváme na stručný návod, jak si svépomocí zařídit, aby se taková udírna objevila i na vaší zahradě.

Z čeho se udírna skládá?

Samotná udírna se skládá hned z několika částí. Patří mezi ně topeniště, kouřovod a udírna s komínem. Topeniště je obvykle zcela samostatná část, ve které se rozdělává oheň a zpravidla se skládá z roštu pro hoření dřeva a z popelníku. Kouř vzniklý hořením pak odvádíme do samotné udírny, kde plní svou funkci. Avšak tato část má také několik podstatných součástí, bez kterých by udírna vůbec nefungovala. Jedná se o rozptylovač kouře, plamenolam, dvířka, rošt, teploměr a závěs na uzeniny.

Jaký materiál je pro stavbu nejvhodnější?

Nejprve je potřeba si rozmyslet, zda budete chtít udírnu zděnou nebo dřevěnou. Dřevěná však bývá pouze ta část, kde se udí. U celodřevěné udírny bývá topeniště tvořeno pouze jednoduchou bednou, ve které se rozdělá oheň a odkud je kouř odváděn do udícího prostoru. Na dřevěnou část se bude nejlépe hodit dřevo smrkové či modřínové. Konstrukce je tvořena z masivních dřevěných hranolů obložených dokola prkny. Kouřovod můžete vytvořit ze starého komínového, ocelového nebo keramického potrubí.

Jak by mělo vypadat samotné topeniště?

Jak už bylo řečeno, jako topeniště výborně poslouží jakákoliv stará bedna z nehořlavého materiálu. Avšak můžete jej i vyzdít šamotovými cihlami – ale to je poněkud náročnější stavitelská operace. Udírnu je vhodné postavit na hraně terénní vlny, aby byl zajištěn pohodlný přístup k topeništi, nad ním se totiž nachází samotná udící část. To by mělo být dostatečně velké na standardní polínka, abyste si zbytečně nepřidělávali práci se sháněním dřeva. Je samozřejmě nutné vybavit topeniště plechovými dvířky sloužícími k regulaci průchodu vzduchu.

Jak vypadá udící prostor?

Kouř je přiváděn do spodní části tohoto prostoru, kam je vhodné umístit plamenolam, jenž můžete vytvořit pouhým protažením kouřovodu přes celou jeho šířku. Díky němu sem nebudou vnikat plameny z topeniště. Nad plamenolamem se nachází rozptylovač kouře, který jej rovnoměrně usměrňuje tak, aby bylo maso správně vyuzené. Samotný prostor pro uzení by měl mít rozměr alespoň 90 x 90 centimetrů. Zcela na vrcholu se nachází už jenom komín s vestavěnou klapkou, se kterou lze regulovat tah komínu.

Do udírny můžete umístit i teploměr

Základem dobého vyuzení je správná teplota, kterou lze samozřejmě kontrolovat pomocí teploměru. Je vhodné ho umístit zhruba do poloviny výšky udírny. Teplotu můžete také regulovat komínovou klapkou nebo plechovými dvířky u topeniště.

Nyní již víte, jak by měla správná domácí udírna vypadat. Jestliže vás toto téma zaujalo, neváhejte a postavte si vlastní.

Mým koníčkem je samozřejmě psaní, nicméně většinu mého času mi zaberou mí dva synové - rošťáci. Rádi spolu jezdíme na výlety nejenom po okolí. Bydlím v miniaturní vesničce na úpatí Hostýnských vrchů, kde jsem se ráda usadila po rušném životě v Londýně. Večer si nejraději sednu s kamarády na pivko nebo třeba s kytarou k ohni a k dobrému jídlu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *